Fakt už "poslední" závod letošní trisezony.
Na tento výlet, s myšlenkou pěkného zakončení trisezony, jsem se hodně těšila.., jenže s přibližujícím se datem konání závodu se oddalovala forma, protože po nabité sezóně a při nové práci se už těžko přemlouvalo do tréninku, o to hůř, když už mé tělo najelo (jako každý rok touto dobou) na odpočinkový režim a bylo těžké ho přesvědčit, že se flákat ještě nebude.. Podle toho závod taky dopadl.
Plavání v rozbouřeném moři byl sice zážitek, ale moc se nevyvedlo.. díky vlnám nebylo vidět na bojky a tak pro usnadnění orientace jsem se chytla dvou holek, co plavaly kousek ode mě a plavala slepě za nimi. To se mi ale vůbec nevyplatilo, protože měly nejspíš ještě horší problém s orientací a zavedly mě úplně mimo lajnu ke druhému břehu zátoky.. tak jsem si to houpání se na vlnách trochu protáhla no..
Na kole jsem to rozšlapala co to jde.. První okruh to jede, pak najednou nastala hrozná krize, která se prohlubovala a nešlo proti ní nijak bojovat. Své povzbuzováky jsem si zapomněla s sebou do Poreče dovézt a musela jsem si koupit místní chorvatské, které se ale nedaly pozřít. A tak se to se mnou vezlo celý závod. Unavená a demotivovaná z toho jak mi to nejede, dojíždím do depa s cílem to zabalit, ale vydám se ještě s trochou optimismu zkusit první okruh, jestli to náhodou nerozběhnu 
:-). Nerozběhla. A pořád mi hučí v hlavě - končém.. Z krize mi nakonec pomáhá Libor Pánek neustálým povzbuzováním a ostatní členové support týmu, včetně známých spoluzávoďáků na trati. Díky VÁM!. Po přemlouvání Liborem a sebe sama nakonec vbíhám do druhého okruhu ze 4, kde přehodnocuji situaci a snažím se dokončit závod za každou cenu a to se nakonec podařilo! No a světe div se, i ta bedna v kategorii se zase podařila 
:-D.
Byl to pekelný očistec, ale jinak moc pěkný závod 
;-)
Doporučuji všem! Hlavně se srovnanou hlavou, bez toho to nejde.. :-)
Takže teď už konečně následuje ten zasloužený odpočinek, pak následná zimní příprava a pak naviděnou READY příští sezónu 2017!
